pondělí 21. července 2008

princezna bojovnice

Ze srázu jsem nespad,
jaké štěstí.
Takové je mé poledne
v zemi zelené.

bylo různě. jedno z nejlíp, když začlo pršet. plavky na těle dostaly účel, husí husí kůže. jakmile mi došlo, že může být ještě líp, sklouzla jsem do vody (konečně bez bot!). voda pode mnou, voda v krku, déšť.

dalo se do deště, dalo se do deště. do deště ach do deště.

bylo to jako běhat po lese. z vody zpoza kořenů pod pláštěnkou a kloboukem dva páry očí. po návratu do lodi teplo černého psa mezi mokrými koleny.

a fialové zvonky na skále, rudé kořeny pod hladinou. ostružiní vystřídaly malinové šlahouny a kopřivy. (řezivějící oranžová jeřabin.) místa, kam se vrátíme. místa, kam ne.


poslední valčík, příspěvek k tématu všechno dobře dopadne. až si vymažeme vzpomínky, až se proberem z komatu, až nás pustí z domácího vězení a my se s kladivem v ruce vypravíme hledat pravdu.
Sarang Heyo, Dae-su.


Žádné komentáře: