čtvrtek 12. srpna 2010

kladu nohu mezi kameny


letní deště házej na jazyk chuť řek. jako loni, či spíše předloni přinášej touhu nosit dlouhý náušnice a sukni, tančit.


jsem zpátky z Indie a přece je všude kolem mě, stačí projít průchodem, minout popelnici. stále ještě sním indické sny, šplhám po uzounkých stezkách do hor, jen mi do snové Gemmy přibyla Pandora.

první večer v druhých, už kašmírských horách na mě z hvězdami přesaturovaného nebe spadl smutek. dělám věci správně? obstojí můj život tváří v tvář jejich chladnému světlu? včera jsem na vinohradské obloze napočítala 6 hvězd a perseidu, perseidu jsem neulovila jedinou. jen ten smutek se vrátil.

Žádné komentáře: