pondělí 20. září 2010

zde jsem člověkem/nakresli poslepu



září je ambientní jako kluk s patkou, velkejma černejma brejlema a Proustem (Musilem) v brašně. zima už mě ledově líbá za krk, zářijové nej jsou zlatavé kuličky muškátového vína, nabité vybranou sladkostí a nádhernou vůní.

povídám si se svým podvědomím, odhaluju mnohá jeho darebáctví. praxe, neboli válečná stezka bolí, jeden den vyrazím dva kroky dopředu s nadlidskou odvahou a můj hrudník je zas o něco volnější (v hlavě se rozprostírá zen takešiho rozměrů). nazítří tomahawk přebere krutokus mé duše, couvám o krok zpět, nemůžu se ani vidět v zrcadle, jak hrozně ošklivá a neschopná si přijdu. nepokračuji v zápiscích z Indie, neb (jsem líná, he) je krutokus otráven těmi cestovatelsko-turisticko-bůh-ví-jestli-ne-slightly-rasistickými cliché. jako by se praly touha po růstu a změnách se starou nemilosrdností, že to ale musí probíhat tak nevybíravě :-o nadto se mocně vztekám i směrem ven.

bláznivá vdova
z italskýho filmu
nastražila uši
už brzy
to pojede.


Žádné komentáře: