středa 2. března 2011

l.


často potřebuju být sama. jen já a pes jdeme do lesa, každý po svém. pes brousí v dálce. barva lesa se přelévá do mých očí a k srdci. studí jako mentolová mast. pomalu se blíží zelená. nejdřív stébla trávy v potoce, první jívy. les s kameny obrostlými mechem. podívám se blíž a po maličkých rostlinách stéká voda. probouzení stromů je vzrušující a omamné. tělesně :)


ráda se vzdálím, lidem nebo cestě. sedím se solidní tíhou kmene v zádech. někdy s nimi dýchám (it´s like a shower), pomalu až do konečků listů. jindy se o strom jen opírám a dělám si svoje věci.

hledám peří. kamínky a klacky pro psa. občas najdem domeček, co postavily děti. skáču přes vodu, křížím meandry. první den tohoto roku jsem na zlatokopecké výpravě zlomila sněžnici. moc široký potok, moc krátké nohy. dlouho jsem plakala. život neměl žádnou výhodu ani budoucnost. sněžnici mi přivázali k noze, než jsem se uklidnila, byla noc. v zimě je tma jedna dvě.

ve spánku mi pes zalehne nohy. hebké. brzo půjdem spát ven, ustelu si v bezpečné vzdálenosti od ohně. v dubnu se vykoupu v lesním jezírku. je pozdě, dnes budu unavená. slyším, jak mě začínají volat.

Žádné komentáře: