čtvrtek 23. června 2011

o holčičce, co se tuze těšila do lesa

až moc. po třech hodinách procházky v dešti, lese, půvabně zpustlém vojenském prostoru přešla potok. nejistě stoupla na kámen, hlava zaduněla lesem a šla s ostudou zpátky. spát, pak na karlák a na CT a pak s motající se hlavou a berlemi a ortézou procovsky odjela taxíkem domů.

všechny ty lesní jahody jsem tam musela nechat.

2 komentáře:

kulida řekl(a)...

To jsou ale radosti. Toz preji brzke uzdraveni.

Martina K řekl(a)...

Píšeš zajímavě... i obyčejná situace je u tebe popsaná hrozně... magicky! :-))