úterý 22. ledna 2013

čmoudská


občas mám slabou chvilku. znovu ucejtim, jak mi na kotník připíná rolničky a z toho jednoduchého gesta se mi srdce roztančí v důvěrně známém orientálním rytmu. zakreju si ústa šátkem, jediné, co mluví jsou 2 páry hnědých očí. 

stará zlatá krása, povědomá krev, chuť se poddat, chuť být maličká tanečnice v tureckých kalhotách, co se nechala chytit do krásné sítě. i když každý ví, jak nemoudré je začínat si se saracény.


Žádné komentáře: