sobota 15. června 2013

začít kocourem

čas zkoušek se rapidně blíží, navracím se ke starým vyhýbacím rituálům: mám krásně uklizené doma, vařím a blogováni mi též přijde k chuti :) jak bych mohla nezachytit první Matouškův měsíc? 

slušivé depozitní jméno mu zůstalo. akorát bude chtít dokopnout nějakým příjmením, dle M. letory nejspíš s gruzínskou koncovkou. neformálně mu říkám mumuk (mandarín býval tutok, půpa půpa, pan D. tutul). mumuk je nejprogresivnější kočka, co jsem kdy měla. vášnivě a nezřízeně žere (v útulku to eufemisticky opisovali výrokem "moc pěkně papá") - hlavně syrové maso, pročež obrážím místní řeznictví a i když už maso trochu jím, tuze se štítím těch nechutných balíčků/řeznických řečí. sám si jídlo umí opatřit: máslo na lince už není v bezpečí a nepohrdne ani rebarborovým crumble.

dále se vášnivě rád pere (s panem D.), hraje, a mazlí (se mnou). je válecí a mačkací typ, často si zastrkává čenich do mé dlaně, nebo ohbí předloktí. dojemně povyskakuje, aby mi nacpal hlavu do dlaně. venkoncem je to nejkontaktnější chovanec mého neformálního ústavu.

po měsíci se zdá, že velké kousání (jímž zpočátku zakončoval mazlení) není stabilním rysem jeho povahy, což je úleva. vzhledem k M. poněkud sardonické (Sardošvili?) fyziognomii a neexistující mimice (na rozdíl od pana D., který dokáže vygenerovat několik stupňů ukřivděnosti i lahodný úsměv) jsem se pár dnů vážně bála, že mám po všech těch letech doma vraždící kotě.

ale mumuk je normální výrostek - učiněné ztělesnění jangu. nehorázně smrduté kočičince a bitky pod mou postelí v noci, když se snažím spát, včetně. můj lstivý komplot vyšel, svou divokostí rozhejbává i poněkud zfotrovatělého (ve 3 letech!) původního kocoura. v noci spávaj spolu (většinou ve vší počestnosti) a tuhle mu D. rezervovaně olízal ucho. když to černuška balila, nenapadlo by mě, že za 2 měsíce obsadí její košík na škrábadle malý sebevědomý mour. jsem moc ráda, že ho tu máme.


Žádné komentáře: