úterý 8. října 2013

malá ze selby

indiáni porazili strom, z kmene vysekali dřez, zbyla spousta červenýho dřeva. všichni na naší terase se pustili do vyřezávaní, každý se záhy říz. chlapec si hrál s malým kouskem dřeva několik dní, zvědavě jsme mu koukali pod ruce a pod nůž. 

časem se z hranolu začal vyloupávat lístek, útlý skoro jako listí vrby. jemné a precizní síťoví, očividný dárek. lev si sebejistě tipnul, že pro nějakou dívku, a já jí zazáviděla. poslední den chlapec lístek brousil a vyhlazoval. pak přišel za mnou, pro kůži na pověšení. nabídla jsem mu meruňkovou a fialovou a nesobecky mu doporučila tu krásnější. 

...

při stěhování lístek zase vyplul na povrch, mám ho na krku. když se dívám z okna kuchyně do sytý mlhy, mám ho pod svetrem, když pod okny sbírám padavčata a jabloň mě pak odmění jemnou radostí. po čase zpátky v ekvádorských holinkách, které si už tehdy objednala zdejší zahrada.



1 komentář:

kulida řekl(a)...

To je tak pekny. Uplne mne to dojalo.