úterý 7. ledna 2014

koleda

včera večer nesmělý ťuk na dveře. nic netuším, děti obvykle buší pěstmi jako gestapo. 3 králové, kompletní písnička, čistá intonace. poprvé v životě mám na dveřích rituální klikyháky, smála jsem se radostí.

trimestr mého volna (předchozí úrazové čtvrtletí nepočítám) přináší pěkné plody. ne, nenašla jsem job snů v kanceláři podmanivého pana továrníka, ani nevydala bestseller, který zaplatí každoroční cestu kolem světa i mým vnukům. jde o malé, nenápadné věci.

zabydlela jsem se. mám nesrovnatelně více zázemí v sobě i blízkém okolí. už tolik nepláču po smečce. překonala jsem krizi v masírování, kdy jsem myslela že mám shiatsu nadobro rozbité. jsem konkrétnější v dotecích a už se tolik nebojím používat sílu. tu fyzickou :) 

mám za sebou teoretickou část rekvalifikační zkoušky, teď ještě vzorová masáž. ale předtím si od bohapustého šprtání odpočinu na výjezdu s naší shiatsu školou. překonala jsem svůj odpor ku psaní (v jehož rámci odevzdávám vždy nejkratší DÚ ze všech) a přihlásila se na další semestr psaní. spisovatelka odvětila, že jí to těší, neb patřím k nejlepším v kurzu. naučila jsem se nezabít kvásek a péci z něj chleba mňam. a jistá zlepšení vykazuje i psychocat - nejmazlivější svízel přítula, s jakým jsem kdy žila. náruživý pištík už pochopil, že velká žranice skončila. a pomáhá mi s masážemi (naposledy si zalezl k masírovanému pod deku a oba masáž prospali, dotyčný vzpomíná ještě dnes - ne na masáž, ale na kocoura). pravděpodobně si časem k ceně přirazím kocourovo všimné, možná ve formě granulí.

co by chtělo zlepšit, je rytmus, pravidelnost, režim. a jóga/běh/plavání, whatever. bez pravidelného pohybu masírování nebude ni zdaleka tak příjemné. pravidelně psát, třebas jen maličko. a až přejde zimní intro, chci oprášit pantofel a dokopat se ku větší společenskosti. a neskrývat se před atraktivními jedinci do zatvrzelého mlčení. the rest are details.


Žádné komentáře: