středa 19. března 2014

VŠ asertivity

sedím ve vlaku a melduju nad hranicemi druhých (mávám na Phu 6 :) od šik páru cosi kupuju, pán mi slíbil odvoz v pátek, ač budou mít cestu na opačnou světovou stranu. když to řekl paní, tvářila se velmi protivně, nabídla jsem, že jim uhradím benzín a to pomohlo. zálohu paní nechtěla, za odvoz si řekla kilo, což mě zpětně rozhodilo. takže sedím ve vlaku, řeším jejich hranice, že mi věci odvezou a že si řekli jen kilo. Kontrolor v mé hlavě (k němuž se vrátím v brzkém postu) řeší a řeší.

do vagónu vstupuje průvodčí (kontrolor reálný), slyším jeho neutrální a věcný tón. "tu Opencard máte prošlou." "no to mi snad ani neřikejte!", nasupeně odsekne mocný hlas báby (nevidím ji, jen slyším). "to neni možný!" průvodčí kontruje, že má kartu propadlou od února, bába se dušuje, že to nechápe a jesi to prej jde prodloužit a celou dobu nenuceně a vychcaně udržuje vinu na jeho straně. průvodčí jí velkoryse odpustí pokutu (chyba), spočte jízdenky a zkásne. ale bába se brání, že to bylo moc. takže dopočítávaj korunky, nakonec se ukáže, že bába má recht. průvodční párkrát zkusí připomenout, že jí odpustil pokutu, ale neprojde to. nakonec mu bába milostivě dovolí, ať jí těch několik trestných kč vrátí a propustí ho.

kontrolor v mé hlavě zapomněl kontrolovat, jsem nadšená! takhle se to dělá! při výstupu hodím na bábu (dle hlasu rozložité monstrum) oko a hle, malá ženuška, ledva viditelná. ale velká, veliká učitelka.

Žádné komentáře: